Mistrovství ČR 2017 _____________________video, fotky: zde, zde, zde

Pro mě to nebylo první mistrovství republiky, dokonce i s Bree jsme se dostaly svého času na tuto velkou soutěž. Letos byl však prvně nový kvalifikační systém, a shodou okolností nás jeden čistý rychlý jumping s Ready vynesl v bodovací tabulce dostatečně vysoko. Bylo to tak první mistrovství pro Ready.

Přípravy probíhaly dlouho dopředu. Vychytat mouchy jsme se snažily intenzivně, bohužel jak jsem zjistila, pracovat pod tlakem je něco úplně jiného.

V neděli před MČR jsme měly ještě intenzivku s Luckou Glejdurovou a Terkou Otýpkovou. Dostala jsem spoustu nových podnětů a energie. V tu stejnou neděli dostala Ready krvavý průjem. Následovala tak dieta a smecta. Ve středu už to bylo v pohodě, tak jsem s nadšením vzala nový odměňovač a granule Brit vyhrané právě na těch kvalifikačkách na MČR. Mno a to byla asi velká chyba, jelikož se průjem vrátil. Ještě v pátek v poledne jsem tak seděla v čekárně u veterináře, aby Ready dostala něco silnějšího. Páteční zkouška od Alice neznamenala sice diskvalifikaci, ovšem shozený dvě latě, zeď a áčko na jeden stride, kterej jako doooost nevyšel. Naštěstí jsme měli tentokrát ubytování jinde, než na Poště, takže psechydelický sny a deprese se mi vyhly.

V sobotu probíhaly soutěže družstev. Bohužel jsme s Ready nepřispěly žádnou měrou. Jenže mě to vůbec nemrzelo, jelikož jsem žila v domnění, že v soutěži družstev se jede alá týmovej hráč. Jít si tak opravit odložení a tím se schválně disknout mi jako týmové chování vážně nepřijde... tudíž jsme si s Ready jako poslední tým v družstvu šly prostě nějak zaskákat. Agility se běželo už za umělého osvětlení. Od začátku až do poslední třetiny byl náš běh krásnej. Zradila nás kladina, kterou sice krásně prošlápla, ale rovnej tunel Ready vcucnul, přestože jsem jasně volala Le, což znamená zatočení na kladině doleva, a ona to ví!!! :D Přesto holky každá po jedné chybě vynesly naše družstvo na 5.místo!

Neděle už patřila jenom jednotlivcům. Jumping od Jana Egila byl zvláštní, do poslední chvíle jsem si ho nějak nemohla zapamatovat. Každopádně jako celek se mi moc nelíbil. Chybělo mi trochu víc otevřít rameno a na té 4. překážce bychom se nediskly. :D Závěrečné agility jsem tak běžela třetí v pořadí. Postavil ho Sasha Grunder, na jehož parkuru se po diskvalifikaci vždy hrála písnička "Saša jede". Bohužel jsem si tuhle písničku vyslechla skoro celou. :D Ready opravdu nebyla přítomna a zalítla mi do tunelu hned po druhé překážce. Chtěla jsem jí odlovit abychom alespoň trochu důstojně zbytek parkuru doběhly, ovšem bylo to pozdě, voda z vázy se rozlila, Kraken byl vypuštěn a polapit se mi jí nepodařilo. S vidinou spravit si chuť na rovné kladině jí posílám, Ready fičí a luxusně jumpne zónu a fičí dál. Já se snažím co nejkratší cestou opustit parkur a nechávám Ready za sebou ať si na tom parkuru dělá co chce. Bylo to asi vtipný ale do smíchu mi teda nebylo. Nakonec mi pomohla Aneta, jejíž vtipný hlášky mi dokázaly zvednout náladu a moc jí za to ještě jednou děkuju. :)

No, nakonec to byl víkend plný emocí, přátel, a spousty nových myšlenek. Vím na čem pracovat, chci to dotáhnout a dokážu to. V hlavě si teď skládám zevrubný plán a cíle tréninku pro podzim/zimu. Ready je úžasná, má na to a tak udělám všechno pro to, abychom se dostaly na vrchol českého agility. Toliko motivační závěr a teď už se můžete podívat na video, kam jsem tedy dala i náš závěrečný juchů běh. :D